|
|
Poutní místo 2020
Chrastilová, Sabina ; Šagát,, MA Peter Susan (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Umění, zdraví a víra. Tyto tři témata jsou nosným prvkem mé diplomové práce. Zajímá mě moment, kdy se právě víra střetává s uměním a nabízí člověku oporu, jistotu nebo naději. V mé diplomové práci se věnuji fenoménu hledání poutních míst, které vzbuzovali v lidech duchovní naplnění a postupem času se staly odrazem kultury a mentality národa. Právě na těchto místech nejčastěji docházelo k zázračným uzdravením a lidé tak věřili v sílu a magii. Má závěrečná práce zkoumá, zda i v současnosti navštěvujeme kulturní a umělecké události ses stejnou ambicí a energií jako původní poutníci. Základní prvek mé výsledné části je video mých osobních poutních míst, které jsem navštívila za poslední rok. Druhá část se týká mé nově založené online galerie, která mapuje novodobé formy poutnictví. Celkovou instalaci podporuje třetí část, kterou je můj poutní kabát, který jsem během posledních cest upravovala podle svých potřeb.
|
|
|
Historie české obecné školy v Kájově
MÜLLER, Martin
Bakalářská práce popisuje historii české obecné školy v Kájově od samotného zřízení až do roku 1950. Práce se zaměřuje na historii české školy, zároveň však úzce souvisí se školstvím německým. Pracoval jsem s on-line dostupnou školní kronikou ze Státního oblastního archivu v Třeboni, s odbornou literaturou, internetovými zdroji, ale i s nepublikovanými pamětmi z rodinné sbírky příbuzných kájovské pamětnice Růženy Hotové. Samotná práce se zaměřuje na místo Kájov jeho historii a současnost, samotný vznik školství, vliv nacismu, válečné období, odsuny Němců po skončení války, nástup komunismu. Práce se zaměřuje na historii české obecné školy až do roku 1950. Jedním z důvodů je dostupnost materiálů, zároveň však práce obsahuje významné události pro český národ.
|
|
|
Klášter Hájek u Červeného Újezda
Štěrbová, Magdalena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Klášter Hájek u Čerevného Újezda se nachází v katastru obce Červený Újezd v okrese Praha-západ, při silnici z Červeného Újezda do Břev. Jde o klášterní komplex, skládající se z loretánského domku, obklopeného klášterním ambitem se dvěma obytnými patrovými křídly (spravoval jej řád františkánů) a dalšími obslužnými budovami. Areál byl v minulosti jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve středních Čechách, v 50. letech 20. století kdy byl přeměněn na internační tábor a vojenskou stanici. Na základě literatury a historických pramenů jsme vytvořili popis areálu, jak mohl vypadat a být vybaven na začátku 20. století. S použitím vlastní fotodokumentace a průzkumu namístě jsme pak provedli popis současného stavu areálu. Konstatovali jsme, že z původního vybavení se v areálu nezachovalo téměř nic, několik jednotlivostí je uloženo na jiných místech. Z hlediska stavebního je památka zchátralá, ne však havarijní, a postupně se daří pracovat na její renovaci. V areálu hájeckého kláštera najdeme několik stavebně-historicky zajímavých prvků. Jde zejména o samotnou loretu, jednu z nejstarších na našem území (1623); budovu tzv. poustevny, která snad mohla sloužit pro paraliturgické hry; altán v okrasné zahradě - profánní prvek v sakrálním prostoru; zeď, ohraničující celý areál a v neposlední řadě skupinu...
|
|
| |
|
|
Poutní místo 2020
Chrastilová, Sabina ; Šagát,, MA Peter Susan (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Umění, zdraví a víra. Tyto tři témata jsou nosným prvkem mé diplomové práce. Zajímá mě moment, kdy se právě víra střetává s uměním a nabízí člověku oporu, jistotu nebo naději. V mé diplomové práci se věnuji fenoménu hledání poutních míst, které vzbuzovali v lidech duchovní naplnění a postupem času se staly odrazem kultury a mentality národa. Právě na těchto místech nejčastěji docházelo k zázračným uzdravením a lidé tak věřili v sílu a magii. Má závěrečná práce zkoumá, zda i v současnosti navštěvujeme kulturní a umělecké události ses stejnou ambicí a energií jako původní poutníci. Základní prvek mé výsledné části je video mých osobních poutních míst, které jsem navštívila za poslední rok. Druhá část se týká mé nově založené online galerie, která mapuje novodobé formy poutnictví. Celkovou instalaci podporuje třetí část, kterou je můj poutní kabát, který jsem během posledních cest upravovala podle svých potřeb.
|
|
|
Zázračná vyslyšení v "Pražském Velikém a Malém…" od Emerica à S. Stephano a "Vůdci cesty…" Damascena Marka
Věchtová, Irena ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kupcová, Helena (oponent)
Zázračná vyslyšení v "Pražském velikém a malém…" od Emerica à S. Stephano a "Vůdci cesty…" Damascena Marka Tato bakalářská práce se zabývá tématem zázračných vyslyšení. Porovnává spis bosého karmelitána Emerica à S. Stephano "Pražské veliké a malé…" o milostné sošce Pražského Jezulátka v kostele Panny Marie Vítězné v Praze a dílo "Vůdce cesty…" františkána Damascena Marka o poutním areálu v Hájku u Prahy. Úvodní kapitola obsahuje stručné biografie autorů. Navazuje část srovnávající rozdílné pojetí obou poutních spisů. Jádro práce tvoří rozbor typologie zachycených zázraků. Značná pozornost je věnována také osobnosti vyslyšených a sociálnímu rozvrstvení prosebníků daných poutních míst. Prezentovány jsou i zaznamenané votivní dary jako významný projev dobové religiozity. Cílem práce je na základě zkoumaných pramenů představit výjimečnou roli zázračného vyslyšení v duchovním životě barokního člověka. Klíčová slova poutní místo, zázrak, barokní literatura, Emericus à S. Stephano, Damascen Marek, Pražské Jezulátko, loretánská Madona v Hájku
|
|
| |
|
|
Svátostná služba na Svaté Hoře u Příbrami
Janoušek, Petr ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Svátostná služba na Svaté Hoře u Příbrami" předkládá informace, odkud přicházejí v posledním dvacetiletí žadatelé o svátosti na Svaté Hoře a jaké jsou zde podmínky pro přijetí svátostí. Metodou zpracování tématu je studium základních a specifických dokumentů a vlastní průzkum. Teoretická část představuje Svatou Horu, kongregaci redemptoristů, rozdělení farností v Příbrami a jednotlivé svátosti. Praktická část je odpovědí na předem dané otázky: Jak se projevuje Svatá Hora jako poutní místo a jak jako farnost? Odkud přicházejí žadatelé o svátosti na Svaté Hoře? Jaké jsou podmínky pro přijetí svátostí na Svaté Hoře? Získané statistické údaje jsou zpracovány do přehledných tabulek spolu se stanovením počtu uchazečů z jednotlivých regionů. Závěr práce shrnuje získané poznatky a odpovědi na otázky a význam Svaté Hory v regionu pro slavení svátostí.
|
|
|
Klášter Hájek u Červeného Újezda
Štěrbová, Magdalena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Klášter Hájek u Čerevného Újezda se nachází v katastru obce Červený Újezd v okrese Praha-západ, při silnici z Červeného Újezda do Břev. Jde o klášterní komplex, skládající se z loretánského domku, obklopeného klášterním ambitem se dvěma obytnými patrovými křídly (spravoval jej řád františkánů) a dalšími obslužnými budovami. Areál byl v minulosti jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve středních Čechách, v 50. letech 20. století kdy byl přeměněn na internační tábor a vojenskou stanici. Na základě literatury a historických pramenů jsme vytvořili popis areálu, jak mohl vypadat a být vybaven na začátku 20. století. S použitím vlastní fotodokumentace a průzkumu namístě jsme pak provedli popis současného stavu areálu. Konstatovali jsme, že z původního vybavení se v areálu nezachovalo téměř nic, několik jednotlivostí je uloženo na jiných místech. Z hlediska stavebního je památka zchátralá, ne však havarijní, a postupně se daří pracovat na její renovaci. V areálu hájeckého kláštera najdeme několik stavebně-historicky zajímavých prvků. Jde zejména o samotnou loretu, jednu z nejstarších na našem území (1623); budovu tzv. poustevny, která snad mohla sloužit pro paraliturgické hry; altán v okrasné zahradě - profánní prvek v sakrálním prostoru; zeď, ohraničující celý areál a v neposlední řadě skupinu...
|
|
|
Fresky Siarda Noseckého v Sepekově
Bendová, Petra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce Fresky Siarda Noseckého v Sepekově se věnuje osobě malíře Františka Siarda Noseckého (1693-1753) a jeho vrcholně barokní tvorbě pro premonstrátský řád, jehož byl sám členem. Nosecký pocházel z uměleckého prostředí. Jeho otec, Václav Jindřich Nosecký (1661-1732), byl rovněž významným malířem. V úvodních kapitolách bude představen život a dílo umělce, dále dějiny poutního místa v Sepekově. Práce bude především zaměřena na fresky poutního kostela Jména Panny Marie v Sepekově, které Nosecký vytvořil ve třicátých letech 18. století. Klenební malby s mariánskou tematikou odpovídají ikonografii premonstrátského řádu, přesto se zde nacházejí i některé netypické motivy. Kromě popisu fresek jsou v této práci rozebrány jednotlivé náměty, které malíř při své tvorbě v Sepekově použil. Bakalářskou práci uzavírá porovnání sepekovské freskové výzdoby s mariánskými cykly ve Křtinách a v Doksanech.
|
host ::
RSS.